News & Events

„Když slyšíš rokenrol, musíš tančit, i kdybys neměl nohy,“ prohlásil kdysi nějaký klasik. Už si nevzpomínám, kdo to byl, ale to není podstatné.  Podstatnější asi je, že tahle slova byla tím prvním, co mě napadlo v hledišti Horáckého divadla na skvěle inscenovaném představení kultovního muzikálu Šakalí léta.  Okouzlení touto vlastně „předpotopní“, ale věčně mladou a neuvěřitelně svěží hudbou, která se hrála už před 70 lety, s námi učiteli sdíleli i o generaci mladší žáci naší školy. A to už je co říci! Ti, s nimiž jsem o večerním představení, které jsme navštívili ve čtvrtek 9. května, mluvila, byli opravdu nadšeni.  A to přesto, že historický kontext příběhu i politické poměry v totalitním Československu 50. let jsou něčím, co je dnes (bohužel) srozumitelné stále méně. Proto jsem považovala za opravdu účelné, že program k představení obsahoval abecední seznam s vysvětlivkami pojmů pro ty,“ co zapomněli, a pro ty, co už nevědí“. Vždyť slova jako „kádr“, „potentát“, „estébák“, „milicionář“ nebo „geroj“ jsou pro dnešní generaci exotickými a nesrozumitelnými historismy. Stejně tak bude asi třeba “dovysvětlit“ skutečnost, že rokenrol představoval v totalitním Československu jeden z mála prostorů ke svobodnému projevu. To, že vše nebylo zcela jasné, ale vůbec nevadilo. Rokenrolový spád příběhu, oslňující herecký výkon „Babyho“ (Jana Burdy) i jeho kolegů a rytmická hudba stejně všechny doslova uchvátily.

Ještě důležité poděkování na závěr: to, že jsme mohli na dlouho předem vyprodané představení vůbec vyrazit, je především zásluhou paní učitelky Tomanové, která byla iniciátorkou a „duší“ akce. Velký dík za zajímavý kulturní zážitek!